Klára, Turek a svoboda

Turecký velvyslanec požaduje vyšetřování Kláry Samkové pro její výroky na půdě parlamentu. Urážet islám je podle něj trestné i v Česku.

Vývoj událostí znovu ukazuje neudržitelnost zákonů, omezujících svobodu projevu. Jejich elastické paragrafy budou stále znovu zneužívány jako nástroj politického boje, tu ve prospěch jedné, tu druhé strany.

Ve skutečnosti zákony proti podněcování nenávisti nejenže nechrání nikoho před ničím, ale ani nikdy chránit neměly. Jsou pozůstatkem komunistické éry, v níž bylo trestné nadávat na vládu, na prezidenta, na úřady i na policii. Pravda, náboženství se urážet smělo. Nesmělo se však nesouhlasit s režimem - a aby se za to dalo zavřít, existovaly tehdejší zákony "proti nenávisti". Jmenovaly se zákon proti podvracení republiky a o urážce hlavy státu.

Zákony proti nenávisti jsou samy zdrojem nenávisti, je do nich přímo zabudována. Vždy se jedna strana bude cítit utlačovaná, vždy budou existovat pokusy znásilnit zákon, aby poškodil politického protivníka. Vždy v něm bude obsažena asymetrie, vždy se bude někdo ptát, jak to, že podněcování k nenávisti je v jednom případě tolerováno, v druhém tvrdě stíháno.

Zákony proti nenávisti jsou samy zdrojem nenávisti. Jsou to nástroje mocenského útlaku a každý útlak vposledku k nenávisti vede.

Jen plná svoboda projevu je skutečně demokratická. Plná svoboda projevu pro islamisty, ale stejně tak i pro neonacisty, anarchisty, a ano, i neomarxisty. Plná svoboda projevu pro každý názor bez výjimky, to je to, co musíme žádat.

Proti islamismu svobodu, ne zákaz

Vím, že lidé z antiimigračních hnutí i část obyčejných lidí z antiimigrační většiny obyvatelstva nechce do cesty nebezpečí, které vidí v islámu, postavit úplnou svobodu slova, ale jeho zákaz. I když s nimi nesouhlasím, zároveň jim rozumím. Je to normální první reakce lidí, když se něčeho bojí - zakažte to! Jsem si však jistý, že ten postoj dokážou postupně přehodnotit.

Stupňování zákazů je cesta do pekel. Když dnes budou chtít zakázat islám, zítra někdo zakáže je. Naopak, když dosáhneme úplné svobody slova, extrémistické postoje odsunou samy sebe na periferii společnosti. Není třeba žádné sofistikovaná argumentace - stačí ukázat na pojetí svobody slova v USA před dobou politické korektnosti. To byla svobodná fungující země.

Navíc svoboda slova není svobodou organizovat teroristické útoky. Je rozdíl mezi rétorikou a mezi instruktáží teroristické skupiny. Pod svobodu slova se nedá schovat, když se někdo postaví do čela rozvášněného davu a přiměje jej, aby něco zničil. Nedá se pod ni schovat pomluva, nactiutrhání ani vyzrazení obchodního tajemství.

Úplná svoboda slova znamená lhostejnost k tomu, co kdo říká. Rozhodně to však není lhostejnost k tomu, co tím způsobí. To je však dostatečně pokryto jinými zákony než těmi "proti nenávisti".
Svoboda slova je nástroj, jímž obyčejný člověk dokáže držet moc na uzdě. Je to ten první a nejsilnější nástroj, jež vůbec má. Všechny ostatní nástroje vzdoru proti moci jsou na něm závislé. Kdo nemá svobodu slova, ztratí svobody všechny. Ztratí právo kritizovat, ztratí právo klást odpor, ztratí právo samostatně myslet.

Kdo nemá svobodu slova, ztratil svobodu slovem se bránit. Bude muset jít a bránit se rukama.