Peníze pro Kliniku jsou peníze proti demokracii

Text Magdalény Šipkové Klinika žije život, který se zdá nemožný má obhájit „autonomní“ pražské centrum Klinika. Stojí za přečtení. Tak výjimečně silný extrakt neomarxistické doktríny se jen tak nevidí.

Paní Šipková bude vykládat o imaginaci, fašismu, jaká je společnost hrozná, jak je všechny tlučou, křivda za křivdou, úplné litanie... Jen jedno nevysvětlí - proč si všichni ti pánové a dámy jednoduše nepronajmou barák jinde. Nebo nekoupí, když je jich tolik, nebo nepostaví, když jsou tak činorodí a kreativní.

Odpověď je zřejmá. Protože při vší imaginaci a feminismu neumí vydělat žádné peníze. Při vší kreativnosti neumí dům postavit. A při vší nepostradatelnosti o ně vlastně nikdo nestojí ani tolik, aby jim za jejich služby zaplatil. Protože bez toho tak opovrhovaného a nenáviděného systému, jak říkají nám, co mezi ně nepatříme, bez toho, co druzí vytvořili, žádná jejich autonomní (sic!) Klinika fungovat nemůže.

Symbióza je vztah, v němž každá ze stran přináší výhodu té druhé. Vztah, v němž jedna strana jen bere a na druhou stranu plive, není symbióza. Je to parazitismus.

Pobouření nad vzteklým žebrákem, který zuřivě buší prázdnou miskou, nepochopitelně přesvědčen, že nejenže mu všichni něco dluží, ale dokonce on sám je nadřazen těm, kteří ho živí, je jedna věc. Neskrývaná nenávist vůči dávajícím přirozeně naštve, ale co už. Magdalena Šipková je prostě pomatená hippie, stejně jako byli podobní lidé v každé generaci. Ten úžasný feministicko-antifašisticko-ekologický svět, který líčí jako objev, je ve skutečnosti variací jedné z nejstarších povídaček, jaké jen existují.

Bylo by tedy lepší nad tím mávnout rukou, ať se ta stará i mladá děcka vyblbnou? Ne. Je tu totiž ještě ta věc druhá.

Klinika není něčím jako je skautská klubovna, prostorem, kam si odpoledne přijdete vytřást blechy z dredů a u kafe pokecáte, jak vám to ve skříni pěkně kvete. Sama Šipková jasně ukazuje, že Klinika je politickou organizací. Je sídlem neomarxistů, je stejně politickým prostorem jako by byla - řekněme - klubovna mladých nacistů. Ti by nejspíš diskutovali nad Mein Kampfem u sklenky šnapsu; Šipková a spol čtou knihy o zlotřilém kapitalismu, pořádají feministické přednášky a navzájem se ujišťují, že "nemusí být podřízeni logice vlastnických vztahů". Je to ryzí politikum, žádná charita ani zájmová činnost. A právě proto nesmí dostat vůbec nic.

Každá podpora Kliniky z daní je nepřijatelná. Je podporou politickému uskupení s jasnými politickými cíli. Je to podpora nevolené zájmové skupině, která se infiltruje do mocenských struktur právě tím, že se dlouhodobě skrývá za legendou o veřejné prospěšnosti; přitom není ničím jiným než ideologickou (ale i praktickou) přípravkou neomarxistů. Ti zde znovu demonstrují svou taktiku - prohlásit sebe sama za všeobecné dobro, dostat peníze, ty investovat do upevnění mocenského postavení, prohlásit se ještě hlasitěji za dobro, získat peníze... A tak dále, až k diktatuře.

Peníze pro Kliniku jsou peníze pro nevolenou a voliči nekontrolovanou mocenskou skupinu; peníze proti demokracii.