Na okraj: Vědět co nestačí, musí být čím

Sociolog Petr Hampl, patrně kandidát na hejtmana za Úsvit-Blok proti islámu, píše o dosud nevyužitých příležitostech, jaké se hejtmanům nabízejí. Má pravdu, a netýká se to jen hejtmanů.

V podstatě každé místo v samosprávě, od komunálního zastupitele až po parlament, nabízí nesmírně širokou paletu nevyužitých možností. Proč je politici nechávají ležet ladem? Důvod je v podstatě jen jeden. Je velmi lidský. Politici nemají na využití všech možností kapacitu, tedy čas a energii. Sám bych jako lokální zastupitel vymyslel za den tolik politických akcí, že bych je ani za celé volební období nedokázal realizovat.

Nemluvím do větru, ale ze zkušenosti. Několik let se podílím na sestavování politických analýz a strategií. Při jejich zpětném vyhodnocování se stále znovu ukazuje, že tam, kde selhaly, nebyly téměř nikdy důvody v chybné logice nebo vstupních předpokladech, ale v nedostatku schopnosti podniknout to, co se podle scénáře podniknout mělo. Jestliže analýza nepředpověděla správně kroky aktérů, nebylo to téměř nikdy proto, že by udělali něco neočekávaného a diametrálně odlišného; místo toho neudělali zpravidla jednoduše nic. Těch několik let zkušeností jasně ukazuje, že hlavním zdrojem chyb našich analýz je systematické nadhodnocování operačních schopností politických subjektů.

Představa, že hejtman kraje či primátor nebo starosta města má k dispozici pro svou politickou činnost nesmírnou kapacitu, a pokud ji nevyužívá, je to proto, že prostě neví jak, je naprosto mylná. Pravý opak je pravdou. I pro hejtmana v podstatě platí, že co si sám neudělá, nemá. Jako hejtman máte nejsnazší práci s opozicí - s tou se jednak snadno dohodnete, jednak, když už se přece jen dohodnout nedokážete, můžete celkem dobře spoléhat na její lenost a neschopnost. Horší už je to s koaličními partnery. Když si hrají na svém písečku, je to asi tak nejlepší. Žádnou spolupráci od nich čekat nemůžete, můžete být rádi, když se vám zrovna nemotají za zády s nožem v ruce. Vaši spolustraníci? S nimi je to podobně jako s koaličními partnery, jen o něco horší. A úřad hraje svou vlastní hru na své vlastní straně, hru na pasivní rezistenci proti všem. Jen s malou trochou nadsázky jste nakonec stejně sám, jako jste byl bez mandátu, snad jen že vám sekretářka uvaří kafe.

Nechci tím vším říci, že aktivistický hejtman, primátor či starosta je cosi nemyslitelného. To vůbec ne. Říkám, že v cestě nestojí ani tak to, že by politici nedokázali správně určit, jaké kroky k dosažení svého cíle musí podniknout, jako nedostatečná schopnost shromáždit potřebné prostředky k jejich uskutečnění. Nejde o to, že vy první rozpoznáte, jak správně uchopit možnosti ležící ladem, ale o to, abyste našel dostatek rukou, které je zvednou a použijí. Cesta k úspěchu spočívá především v získávání kapacit, na prvním místě v co nejširším týmu motivovaných spolupracovníků. Sebegeniálnější jednotlivec, ať už je vybaven sebevětší vůlí a odhodláním, je sám o sobě odsouzen k jistému ztroskotání.